Čtvrteční dopis – 10.11.2016 – Tarot podruhé

Namasté příteli,

já nevím jak tebe, ale mě karty překvapují pořád. Tento týden v Léčivém kartopádu obzvlášť – člověk něco řekne a karta mu to v zápětí potvrdí. Je to tak, děje se to – a jen s tichým úžasem to sleduji. Není to pro mě nic nového, ale je to – přinejmenším kouzelné, byť ne tak efektní, jako když David Copperfield prošel Velkou čínskou zdí. Odkaz na Léčivý Kartopád nalezneš níže.

Tak jsem o víkendu tvořil tarot. Věř mi, že když jsem minule psal, že ho budu tvořit, vůbec jsem netušil (!), že zasednu a s malými přestávkami na spaní ho vytvořím celý. Jednu chvíli jsem si dokonce myslel, že ho budu dělat velmi dlouho. Pravdou ale také je, že mi v tom pomohlo spojit se s velrybou. Někdy, když ti píši takové věci, říkám si – poskládá se ti obrázek? Jednou je to Merlin, pak je to velryba… nicméně mi tento týden velryba přišla tolikrát do cesty! A co vše velryba představuje v duchovním světě? No, pro mě právě tento proces – kdy na mě crčí shůry inspirace a já se vyprázdním (pomyslně jako velryba vydechující kondenzovanou páru), aby do mě mohla natéct duchovní energie. Kolikrát jsem se přistihl, že ležím v posteli a velmi hluboce dýchám, do celých plic – ale přitom zcela uvolněně. Říkal jsem si, že do svého meditativního cvičení zařadím dýchání, hodně hluboké dýchání, pomalé dýchání, vědomé dýchání…

Ale zpět ke kartám. Tak je tvořím. A jak je tvořím, chodí mi u toho různé inspirace. Maluji, vím, že jdu malovat císaře a jen koukám, jaký císař se mi rodí pod rukama. Pracuji právě proto tak rychle, abych ten proces nekontroloval, abych nenamaloval Císaře, jakého si představuji, ale jaký vzniknout má. Proto miluji malování anilinkama, tuší, protože je to hodně nahodilé. Andělé hvězdného Avalonu se rodily podobným způsobem. Jen jsem si žádal o barvy, udělal seznam, připravil si technické zázemí a pak maloval a maloval, dokud jsem sadu nedokončil.

Je to zvláštní, naplňující proces, kdy úplně zmizím. Kdy tam prostě nejsem. Kdy prostě jenom lítá štětec do barev a já jen hlídám ruce, aby byly odevzdané. Odevzdání je to, co mě na tom procesu tvorby baví. Odevzdání. Všechno důležité musím vyřešit předtím. Co jdu malovat, proč jdu malovat, jak chci malovat a pak jdu, připravím to a když se spustí proces malování, už do něj nezasahuji – už jen tvořím. Hlava je úplně vypnutá. Plán byl stanovený, vědomí ho ví. Nic jako chyba neexistuje. Císařovna má divnou hlavu, je celá žlutá. Stojí na hřebíkách. To vše se ozřejmí. Nevím proč – ale vím, že je to správně. Takové bylo mé zadání. Aby se přeneslo na papír vše, co o tarotu vím, co jsem s ním odžil, aby odrazil, jak ho vnímám, aby se do něj zanesly mé zkušenosti. Je toho hodně, co jsem před tím, než jsem ho šel tvořit, programoval. Programování je pro mě posvátný rituál. Programuji léčení, programuji zasvěcení, je to jako zápis ve Velké knize zasvěcení. Ale má Velká kniha zasvěcení neobsahuje nic, co by obsahovala třeba např. Kniha stínů. V tom je mezi ní a Kniho stínů zásadní rozdíl. Do Velké knihy zasvěcení nejdu psát, co vím. Je nástrojem – duchovním nástrojem léčení, zasvěcení, požehnání – vším, na co byla naprogramována a pak zasvěcena.

V tom je velká síla. Slova mají velkou sílu. Divím se, že lidé nepřebírají odpovědnost za pronešené věci. Vše má velkou váhu – ať už ji vidíme či nikoliv.

Takže ten tarot. Prostě jsem se odevzdal. Když jsem později sledoval rozhovor s freediverkou Alenou Konečnou, českou rekordmankou, říkal jsem si, jak je to stejný proces – s tím dýcháním, s tím ponorem. V pondělí, krátce po poledni jsem se vynořil a nadechl. Dalo by se říct, že tvorba tarotu proběhla od pátku do pondělí na jeden nádech, n’est-ce pas? Nevím, jestli je to ovšem světový rekord. Kdo ví?

Dost o tarotu. Za týden se toho událo mnohem víc. Krásně se pracovalo na dálku. Oltář vykazoval hezkou energii, pěkně to frčelo. Musím říct, že s procesní prací jsem teď velmi spokojený, jak to jede. Myslím teď třeba dálkový proces Čištění křišťálovou lebkou nebo různá dálková léčení jako Shamballa a v podstatě i zasvěcovací pondělí – měl jsem nejdříve obavy z přesunu na pondělní večer, ale vlastně se to náramně osvědčilo.

Což mi připomíná, že byť jsem po tvorbě tarotu unavený, ty energie, které během tvorby plynuly! Kolikrát mi nohy hořely jako kdybych je měl na horkých uhlících a to mám v pokoji příjemných 18 stupňů! A jsem zase u tarotu. No, je to prostě velká novinka.

Těším se na Unboxing.
Těším se na nový kabát.
Těším se na tvorbu prosincového Siderického kompasu.
Přede mnou pár výkladů…

A na co se těšíš ty?
Dej vědět.

S láskou a úctou se loučí
Rajneesh Pranapati

AKTUÁLNĚ NA YOUTUBE:
Léčivý Kartopád #3.34 – výklad karet na týden od 14.11. – 20.11.2016

Rajneesh

Kartář / Psychic

Rajneesh has 628 posts and counting. See all posts by Rajneesh

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.