Čtvrteční dopis 14.7.2016 – Hluboká noc

Namasté příteli,
je hluboká noc. Mám otevřené okno a poslouchám déšť. Právě jsem vstal, abych napsal dopis pro tebe. Nevím, čím to je, ale tentokrát mám dojem jakési „červí díry“. Proplul jsem týdnem, jako by žádný nebyl. Asi to bylo tím, že byl vyplněný emocionálními zážitky. Ale kde jsou ty dnové, kdy dva měsíce prázdnin u babičky bylo jako dva roky prázdnin. Kterej kluk se nechtěl plavit přes moře nebo být Vaškem v cirkusu Humberto! Ach ano, tento týden se mi vybavily všechny ty příběhy z dětství – dokonce jsem se přichytil při myšlence, která se vynořila jak z hlavy starce – tak takové to je, když starý člověk vzpomíná!On ten Badachiel z Léčivého kartopádu pracoval i se mnou. Na moment se vyjevili všichni ti, kteří mi zahráli ve filmu Babička – a odešli – babička, dědeček, tetička, paní Kubánková, objevili se ti, kteří poslouchali mou pohádku Lucián z deštného pralesa Feklespír a již jsou v nebi u Bezoušky.

A jak tento týden pracovalo fyzické tělo, ozývaly se staré bolístky a jak jsem to tak sledoval, nebyl jsem v tom sám. Dělo se to i jiným.

Co naplat, všichni pracujeme, žijeme pod jednou střechou, pod jedněmi nebesy.

Můj tatínek miloval Poklad na stříbrném jezeře a všechny indiánské příběhy a já se podivil nad tím, jak se mnou citově pohnulo týpý, které jsem zahlédl letmo na youtube. Člověk má v sobě hluboce zakořeněnou touho po svobodě. Asi je to s věkem u muže téma aktuálnější než by si člověk myslel.

Pravdou je, že ústřední myšlenkou se stala ta, které jsem nejméně věnoval pozornosti.
Muži dnes dosáhnout zcela jiných věcí než jejich otcové. Je to v době. Každá doba nese něco svého – své možnosti, nový potenciál. Ale my jsme otisky našich otců.

A jak je vidět, muž – to je indián.

I kdybych chtěl, nevyplaším z hlavy obraz malého indiána utíkajícího před šípy svých bratrů ve zkoušce dospělosti, z knihy od ženy, po které nosím příjmení. Dostal jsem ji, nemám ji – ale proč se mi v hlavě usadil indián?

Muž vedle ženy často zapomene na toho indiána v sobě.

Muž se pak stane malým. A jestli něco ženám něco vadí, tak je to fakt, že se jim z života ztratil indián, kterého tam kdysi přizvali. Snaží se ho v muži probudit, ale… Ženy si myslívají, že mám divný pohled na svět. Na druhou stranu – někde uvnitř – cítí, že jim mohu dát jakési vysvětlení, které sami najít nemohou. Že skrze mě poznají muže.

Pro ženu může být hodně bolestivé, když muž vyjeví svou pravdu. Já – když bych mohl sdílet svou zkušenost – byl by to pocit úlevy, když se vyskytnu v prostředí, kam žena nesmí. Přesto žena se domnívá, že může všude. Tím se zavřou první dveře k indiánovi.

Nu, to jsem se jen tak zamyslel. Víš, že jsem už rozběhnul instragramový účet? Klikni nahoře na tu barevnou ikonku! Je tam pár fotografií. Říkal jsem si, že budu teď nějaký čas postovat co mě napadne a časem vykrystalizuje, co tam přesně bude. Rád bych sdílel momenty života – možná tak zahlédneš pobíhat malého Indiána, tak se nelekni!

K dnešnímu ránu je na Youtube polovina Siderických kompasů, pro Lvy a dašlí znamení budu pokračovat v tvorbě dnes a zítra, tentokrát jsem se rozhodl pro obsáhlejší pojetí.

Užívej léta! Napíšu opět příští čtvrtek! A teď už jdu do postele.

S láskou a úctou se loučí
Rajneesh Pranapati

AKTUÁLNĚ NA YOUTUBE:

Rajneesh

Kartář / Psychic

Rajneesh has 628 posts and counting. See all posts by Rajneesh

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.