Čtvrteční dopis – 18.5.2017 – Achillova pata

Namasté příteli,

je to pár let, kdy jsem si přivodil zánět Achillovy šlachy. Pomyslná Achillova pata se nyní ozývá, aby mi cosi připoměla – dny, kdy jsem žil na ulici, dny, kdy jsem byl podvedený a zmanipulovaný, protože zaslepený láskou, dny, kdy jsem přespával na hrobě svého strýce, dny, kdy jsem stál v mínus třinácti na Vyšehradě, sněžilo a nebylo nikoho, na koho bych se obrátil o pomoc.
     To mám vždy na mysli, když hovořím o vděčnosti a z čeho u mě pramení. Připomněl mi to film Zrození šampiona, kde hlavní hrdina Mike zmíní, že nikdy neměl svou postel.
     Měl jsem krásné dětství, docela při pohledu zpět vidím malého Buddhu ve zlatém paláci, který byl ušetřený před životem venku, i když – moje máma mě vždycky vyháněla ven… třeba jen z postele. „Ne, mami, je neděle!“ a její „Vstávat!“
     Jenže každý máme svou Achillovu patu a byť někdy stačí studený obklad a klid, jsou chvíle, kde je ve hře víc – a o tom by duch Achillea mohl vyprávět. A co teprve mořská bohyně Thetis, jeho matka!
     Mám za to, že nejčastější vnitřní otázkou matky je, co udělala špatně při výchově. A podle mě je to právě to svědomí. Mohla Thetis držet Achillea jinak? Měla ho ještě chytit za ruce a ponořit ho do řeky Styx jinak? Ale koho by to napadlo?

Ptáš se také tak často? Vyčítáš si někdy také něco? Mohlo mě to napadnout! A jiné podobné otázky…

     Někdy je těžké dojít k nějakému rozhodnutí, někdy je to boj se svou slabostí – která se nějakým způsobem obnažila. Ale i ve slabosti je síla, dokážeme-li zaujmout nějaké stanovisko, ve kterém se cítíme lépe…

 

S láskou
Rajneesh Pranapati, věštec

Rajneesh

Kartář / Psychic

admin has 578 posts and counting.See all posts by admin

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.