Čtvrteční dopis – 24.11.2016 – Ztracené brýle

Namasté {{df_salution}},
stalo se mi to už podruhé v životě, že jsem ztratil brýle. Poprvé to bylo při cestě do Dánska. To už bude dobrých 11 let. Rodiče mi koupili k Vánocům brýle Gant, takové ty neviditelné brýle, co když se nasadí na oči, není vidět, že by člověk na obličeji cokoliv měl. Dlouho mi však nezůstaly. Sníh ještě neroztál a hodinku cesty od Kodaně, měli jsme docela naspěch – měl jsem sraz s Markem Doko Shimadou ve 12:00 na určeném místě, říkám tátovi ať nezastavuje, že si vyčistím zuby za jízdy v autě. To bylo naposledy, co jsem si čistil zuby v autě, to přísahám. Když jsem vyplivnul pastu z okénka, ulétly mi neviditelné brýle a pokud je nenašel dánský Bystrozraký, leží u dálnice do dnes.

A malá vsuvka. Píši Markovi Doko, že jedu do Prahy, ano, čekají mě opět konzultace ve Vodičkově ulici a on na to, že pro změnu jede na svou chatu do Krkonoš.

Nu! Vlastně teď když ten dopis čteš, jsem už od šesti hodin na nohou a připravuji se na konzultace. Píši tenhle dopis s předstihem…

A tak jsem dotočil Random vlog z Tajemného hvozdu, vracím se zpět, točím video pro zahraniční odběratele, pak se seběhne psí rvačka, do toho se vrátí Kranti s manželem domů a já stojím v domě, stojím, rozhlížím se – a nemůžu přijít na to, kde mám brýle.

Bez brýlí jsem slepý a napůl hluchý. Ten, kdo mě zná, ví, že nemám rád tajemství, protože od dětství méně slyším – proležel jsem v nemocnici kolik dní na kapačkách, aby mi rozkapali ušní nervy – ale nic. Lépe jsem slyšel snad 14 dní a pak jsem se opět ponořil do své nižší hladiny šumu. Není to tak strašné. Navštívíte jeden andělský seminář a pak už nikdy víc, protože lektorka celý víkend jenom šeptá a když zmíníte, že neslyšíte, víte, že by to narušilo její křehké spojení s nitrem. No. Nevím jak koho, ale tohle mě na dobro přesvědčilo o tom, že si s anděly musím povídat sám, že nějaké zprostředkované poselství stejně neuslyším. Stejné je to pak na seminářích. Proklínaný žák je tichá žák, co kuňká v rohu, že se jmenuje „J….a a že je z P…a a má dvě …. a … pak j…. ? “ Když vytuším, že se na něco ptá, pokývu hlavou, ale co říkal, nevím. Nevím, asi je to tím, že jsme v divadelním kurzu měli hlasařku, co z každého vydolovala správnou výslovnost, správnou intonaci, nebo je to tím, že se v jedné větvi rodiny mluvilo dost nahlas – jsem zvyklý na to, že když mluvím, měli by mě druzí rozumět.

Tuhle jsem seděl u stolu a zaslechl jsem toto:

„… co…. hm… šššš….fffff…“
„Jo, aha.. hm…. l… f…. šššš. Mlask.“
„F….l….š…..a…..k…. mlask.“
„Nahá…. s….m…že…“

Vsadím se, že nepoznáš, kolik lidí u stolu sedělo a bavilo se nářečím, slangem tak, že se jim nehly rty od sebe. A jeden z nich ráčkoval. To je celé, co ti mohu říct.

Můj bratr si zase zakládal na spisovné češtině. To já ne. Jen aby bylo rozumět… o nic víc nejde. Až ti někdo řekne, že neslyší, neříkej mu, že má líp poslouchat, ale lépe vyslovuj. To mi z toho vychází jako nejdůležitější poselství.

Všichni jsme tak trochu jako Elisa Doolitle, že?

Budu se těšit na další psaní pro tebe.

S láskou a úctou
Rajneesh Pranapati, mistr reiki učitel

AKTUÁLNĚ NA YOUTUBE:
Random vlog #33: Tajemný hvozd: Společenstvo prstenu
Zasvěcování Tarotu pana Rohlíčka

TAROT PANA ROHLÍČKA JIŽ K DOSTÁNÍ:
Tarot pana Rohlíčka

Rajneesh

Kartář / Psychic

Rajneesh has 628 posts and counting. See all posts by Rajneesh

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.