Čtvrteční dopis 9.6.2016 – Ahoj příteli, píšu ti dopis…

Namasté příteli,
tento týden toho na youtube ale přibylo! Nijak jsem to neplánoval, ale… sešlo se to. Nápad na Tag mi v hlavě už ležel delší dobu, vlastně od té doby, co jsem šel do kina na Polednici. Random vlog zase nešlo nenatočit, protože procházka v Podolí přímo vybízela k natočení takového vlogu. A Miničtení přišlo včas, kdy předchozí video nasbíralo tisíc shlédnutí. Tak by mě to bavilo!Jak náramné osvěžení to bylo v tom Podolí, jen co je pravda. Moc jsem si to užil. Připadal jsem si tam trochu jak v počítačové hře, kde je třeba objevit různá zákoutí – natolik se mi předešlá návštěva z hlavy vymazala, že jsem vůbec netušil, kde co je a říkal si neustále:
„Jo aha – ahá, tak i na tohle jsem zapomněl.“
A jako první to byly skříňky, kde nesouhlasilo číslo s klíčem – koho by to napadlo, že dostane klíč s číslem a může si vybrat jakoukoliv skříňku.V neděli jsem dostal nepříjemný email od jedné klientky. Říkal jsem si, nebudu na to reagovat, ale pak mi přišlo, že toto zrovna budu sdílet, objevilo se to tedy i na facebooku. Nerozepisoval jsem se do detailů, ale tady to mohu vysvětlit. Šlo o to, že jsem si vyslechl, jaké bláboly píšu každý čtvrtek, unikal jí smysl mého psaní. Je čas naťuknout, proč vlastně píši každý čtvrtek.1) Je to krásný rituál, užívám si psaní pro tebe a ostatní přátele Všech barev života.

2) V zásadě sdílím svůj život a své příběhy, protože pokud se má někdo inspirovat mou cestou,
měl by cítit, že je v souladu to, co říkám s tím, co dělám. Samozřejmě jsou věci, které nesdílím, ale to je pochopitelné – jako každý si hlídám soukromí a ne vše patří do veřejného prostoru. Málokdo by si mě pak vážil.

3) Neubude mě, když napíšu, naopak, obohatí mě pak zpětné emaily od všech, celý den se jimi pak probírám, no ano, je nás dost, něco kolem tisíce. To, že píši všem tě nemusí zarmucovat.

4) Dělá mi to radost – i když někdy sedím v pokoji a:
„Ježiš, je středa! Musím napsat dopis. Je 23:01“
Ano, právě je 23:01 a já si to uvědomil, ale i to k tomu patří.

5) A ano, občas prolinknu odkazy na youtube a nebo zmíním, že jsem něco připravil. Tak pozor, jde se na to:

Připravil jsem dálkový proces – velmi speciální a to

Léčení svaté Eufémie

Tento dálkový proces se uskuteční pouze, pokud se přihlásí dostatečné množství lidí,
není tedy jisté, zda…

Možná si říkáš, proč ho tedy připravuji, když to jisté není. Nu, někdy prostě dělám zbytečnou práci, protože si myslím, že ZROVNA tohle je něco, co by tě lákalo. Říkám to proto, že nelpím na tom, abych odjel – o cestu jako takovou nejde. Jde o to, že jsem cítil, jak fajn by bylo uskutečnit pro všechny duchovní cestu. Možná ten čas nastal, možná ne – to se ještě ukáže.

V každém případě jsem rád, že jsem za svou profesionální cestu nasbíral tolik zkušeností, že ho mohu s lehkostí připravit v takovém rozszahu: Naplánovat, zajistit, technicky připravit, vykonat a propojit s technickými možnostmi – zajistit aby vše chodilo jak má, včetně natočených videií. Ten, kdo se mnou jde nějaký čas tak ví, že první procesy byly prostě emailové procesy. Ozýval jsem se z cest, posílal energii na dálku a na závěr nějaké foto. Od té doby dost času uplynulo a byť je co zlepšovat, mám radost z toho, co nyní již umím.

6) Ano, píši o sobě – a to byl poslední bod, poslední výtka – jak sobecký to jsem, že píši jen pořád ty bláboly. No. Vidíš to a já si říkal, jak to vlastně celé odlehčím – to všechno učené, duchovní, přechytralé. A zase špatně. Možná to znáš. Cesta do pekla je dlážděná nejlepšími úmysly 🙂 A tady toho smajlíka nechám. Uvědomil jsem si za týden spoustu věcí – jedna z nich je, že největší zlo současného okamžiku je, když sejeme na poli druhého a tento email od nebohé klientky mi to ukázal.

Vybavila se mi jedna věštkyně, která kdysi dávno dorazila do Budapešti na pozvání, aby vysílala v pořadu Ezo.tv. Té stačilo pár sekund (v té době jsem v Ezu již pracoval třetím rokem), aby mi mezi dveřmi vpálila do obličeje, že ten můj opar, to něco značí! A co bych si měl v životě srovnat – a to byla odpověď na mé „Dobrý den.“ Tenkrát jsem měl horečku, měl jsem angínu a neměl kdo by mě zastoupil na obrazovce. Toto by mě za normálních okolností dorazilo, ale pokud je běžnější jev než dogmatismus v ezoterické sféře, určitě mě oprav, nicméně – mám to za ta léta odpozorované a jenom kroutím hlavou, když s tím opět někdo přijde.

Možná ti přijdu až příliš lidský. To mi také někdo vyčetl – jakým zklamáním jsem se stal, když se ukázalo že jsem taky člověk!

No – nyní mám prostor sdílet jaký jsem – prostor, který jsem budoval dva a půl roku – v říjnu to budou tři roky, kdy se zrodily Všechny barvy života. Jak ten čas letí! Na ten čas bych měl připravit asi něco jako – oslavu. Co myslíš?

S úctou, v lásce se s tebou loučí
Rajneesh Pranapati

Rajneesh

Kartář / Psychic

Rajneesh has 628 posts and counting. See all posts by Rajneesh

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.