BLOGUJU: 08 Když věštba nevyjde

AlesFajx-VedmyRadi-Daguero2
OTÁZKY PRO VÁS:

1) S čím jste se obraceli na věštce? 
Co vás vedlo k tomu, že jste si objednali výklad karet? Byla to zvědavost? Byla to nuda? Měli jste očekávání? Čekali jste, že věštec na něco přijde?

Je možné, že jste si mysleli, že víte, proč jste se obraceli na věštce. Je pravděpodobné, že jste měli dobrý důvod, proč se na něj obracíte. Ale tak, jak nám běhají hlavou myšlenky – téměř nahlas, že je slyšíme – a nejsou našimi skutečnými myšlenkami, protože naše uvažování má tišší chod, tak i naše skutečné motivace je jiná – nezřídka skutečná objednávka klienta leží zcela jinde – než s čím ve skutečnosti přichází. Mým úkolem je poté najít podstatu věci, která se skrývá za běžnými či „domnělými“ problémy klienta. A stejně tak, když nevychází věštba, dochází k tomu často proto, že vnitřní objednávka nebyla uzrálá, což je ten nejčastější případ, proč tomu tak je.

Když jablko nedozraje a my se do něj zakousneme, je tvrdé, má svíravou a kyselou chuť – a stejnou chuť mají poté i výklady, když si je objednáme a není ten správný čas – protože naše vnitřní objednávka není uzrálá.

Dost možná je uzrálá pro naší chaotickou mysl, ale nikoliv pro naše tiché vědění – ležící za naší – ne-myslí.

Proto zažíváme rozčarování při takové věštbě.

2) Měli jste touhu věštce zkoušet?

Je to přirozené, že člověk testuje a zkouší, alespoň v rámci evropského kontextu. Pokud byste zavítali na indický kontinent, zjistili byste, že lidé mají opačný problém – a to zaujmout racionální přístup ke svému životu. Proto mi může přijít život v Indii jako velké potěšení, protože je to jistá satisfakce pro světelné pracovníky – kdy jejich svět je přijímán více než velkoryse bez jakékoliv touhy hodnotit, posuzovat, zkoumat.  Vždyť i v Indii kadeřník, kterého navštívíte pročistí korunní čakru a bere to téměř jako samozřejmost.

Ale ouha, ocitneme-li se v Evropě. Věštec je zdrojem zábavy a potěšení – všechna televizní vystoupení, která mám za sebou – ať chceme nebo nechceme jsou založené na tomto fenoménu – co věštec dokáže předpovědět – volající ho může kdykoliv vyvést z omylu. A tak čekáme a doufáme, že věštec na televizní obrazovce obstojí. A je-li to málo, přichází show jako věštba se zavázanýma očima (ano, i tuto věštbu jsem dělal po úspěchu, jaká tato show měla ve Španělsku). A my s tím už – více či méně vědomě – jdeme za věštcem.

Vzpomínám si, jak jsem ve věštírně Soušského mlýna ztratil (protože o čem ta hodina ve skutečnosti byla!) celou hodinu času – nehrál jsem hru s manželským párem, který ve skutečnosti manželským párem nebyl.  Milenci si mě chtěli jen vyzkoušet, ale karty to na ně práskly hned na začátku. Nevím, proč to tenkrát karty udělaly, asi k tomu měly dobrý důvod, ale pravdou je, že od té doby se lidí více ptám a karty k takovýmto věcem nechci zneužívat.

3) Chtěli jste někoho potěšit?

Nu, možná jste chtěli udělat někomu radost a tak jste se rozhodli, že mu objednáte krásný výklad, který na vás tak pěkně seděl. A ouha – výklad dotyčné osobě nesedí a navíc prožíváte krušnou chvilku – vám to přeci tak všechno sedělo – a nyní jste v pozici, kdy máte obhajovat věštce – a to nejde. Vědomí, že to někomu nevyšlo vás zdrtí a začnete hledat nedostatky. Je to přirozené, děje se to.

Vnitřní objednávka – to je ono – to je důvod, proč také nerad vykládám karty pro někoho jiného, než pro toho, kdo si službu objednává. Člověk to může napsat do pravidel, před objednávkový formulář – ale s pravidelností vracím peníze zaslané na účet za služby, které poskytnout nemohu.

Moje maminka je masérka. Jednu dobu řešila, že prodané dárkové poukazy obdarovaní nevyužili. Ale měla by se radovat! Lepší, když lidé službu nevyužijí, než aby ji využili proto, že to dostali jako dárek. Jaký přínos by pro ně měla masáž od někoho, koho neznají a ke komu nemají důvěru? A stejné je to i s kartami a jinými ezoterickými službami. Dárkový poukaz je kompromisem.

Ale ani to není tak úplně ono. Ze samé podstaty věci bychom se neměli starat o osud druhých lidí – vyslechnout věštby pro druhé – vždyť kolik emailů a zpráv jsem dostal – jak se někdo cítí špatně, protože si poslechl věštby (i když obecné dle znamení horoskopu) svých známých, dětí – a teď ví něco, co druzí nevědí. Ale vyšší moc nás vždy za naší troufalost potrestá – a tak tomu, kdo se zajímá o osud druhých připraví informační chaos, který nemusí být vůbec založený na skutečnosti. Co byste dělali vy, kdybyste na základě dedukce došli k tomu, že zemřete?

ÚKOLY PRO VĚŠTCE:

1) Přijmi fakt, že i ty můžeš podat informace, které se nenaplní

Není dvakrát populární zpochybňovat vlastní práci, zvlášť proto, že si to druzí mohou přebrat tak, že hovoříte o všech a pak – není to v módě, protože lidé rádi sází na jistotu. A opět – je to přirozené. Je to prostě tak. Kdo by chodil za člověkem, který vám říká: „Nemusí to být vše tak, jak říkám.“

2) Odrážej „hru na věštce“

Není nic víc omezujícího pro věštce, než když se na něj lidé obrací jako na toho, kdo má v rukou moc a sílu ovlivnit osud. Takoví lidé si přejí, abyste předpověděl přesně, co je čeká – bez toho, aniž by museli něco dělat. Jsou to lidé, kteří po věštci chtějí, aby diagnostikoval nemožné, stejně jako chtějí po léčiteli zázraky na počkání. A děje se to tím víc, čím víc je pro vás věštec nedosažitelný (ať prostorově nebo prostě tím, že má dlouhou objednací dobu, úplným extrémem jsou pak právě televizní vysílání – kdy klienti mají tendenci dělat z věštce až člověka rovného Bohu)

3) Pracuj

A věštec pokorně pracuje, vykládá, čte, channeluje, dle toho, co je jemu vlastní… Dělá tak, jak nejlépe umí a někdy ani to není dost. Určitě to znáte i ze svého zaměstnání. Věštec na tom není jinak – stejně jako vy je tím, kdo se musí pochválit – protože nikdo jiný nemá vhled do jeho práce – a těžko ho tedy někdo za to pochválit vůbec může. A právě ta pochvala sobě samému je největší motivací k tomu pokračovat dál… – jenže když se věštec pochválí, už to zavání něčím jako „ego“ a to se v ezoterickém světe nedaruje.